UHERÁKON 2005 - Draft 4th Generation (23.7.2005)

 

Uherákon? Co to je?

     Aháá, už vím, to je ta třídenní magicová pařba, kde se slezou skalní karbaníci z celého okolí matičky počítaje a velitelským duchem a lví odvahou ženou nepřátelskou kostku do záhuby. Celou tuto akci jsem od prvopočátku bral jako výlet za zábavou, karty byly až druhořadé. A aby to byl pořádný výlet - spíš čundr, tak jsme jeli na kolech. Teda jen my dva se Zdeňou. Karimatka a spacák byla zakladní výbava, počasí se také umoudřilo, a tak nic nebránilo tomu, abychom odstřihli startovní pásku a vydali se cestou - necestou. V půlce etapy jsme zaparkovali naše araby u Radka N., kterého jsme snadno navnadili, aby se po delším půstu také přihlásil do portalového turnaje.
     Schvácení koně si odpočali, ale nám po cestě pořádně vyschlo v hrdle. Pitný režim je povinný, ještě, že je přístav ve Spyťáku v provozu. Obsluha je tam okouzlující a pívo jak křen. To se pak jedéééé!
     Ještě párkrát šlápnout do pedálů a Uherák je na dohled. V cíli na nás pak čekala sladká odměna v podobě zlatavého chmelového moku. Idylické prostředí na břehu slepého ramene řeky Moravy, točené pívo a grilované pochutiny, co víc chtít? Jééé, to slunko ale pálí, asi si na chvilku schrupnu. Chrrrr....
     "Hele, kdo to tam leží v trávě? Balda a značně vyčerpaný!" ozvalo se z povzdálí. Ááá, právě přijeli zlíňáci: Peka, Mara, Karel a dokonce i Rebel s Punťou Majerem. Zdání klame, pánové, cítím se skvěle, můžeme začít! Ješte doplnit zbytek volných míst u draftovacích stolů nefalšovanými magicáři, kterým to pořádně natřeme, a jde se na to. Držte si klobouky, pánové, pojedeme z kopce!
     Dva stoly po osmi hráčích slibovaly opravdu velký zážitek - alespoň co se Portalu týče. Vedle mě seděli neportalisti, co si přišli jen zkrátit chvilku čekání, než bude večerní turnaj, nebo co chtěli posbírat karty z naší edice 4G. Od některých jsem musel poslouchat i blbé hlášky typu: "To je nuda!" či "Mám už patnácté réro!" Nenechal jsem se ale nijak vyprovokovat a soustředil se na samotný draft. Jsem hráč typu: "Sbírej kreatury, něco pak postavíš," proto jsem se zaměřil především na ně. Po prvním kole jsem neměl představu, čím budu vlastně hrát. Má hromádka nadraftovaných karet zářila pestrotou. V dalším kole se ke mě dostal bílý Lifebreathing Angel a bylo rozhoduto. Aplikovat jeho vedlejší schopnost nabíraní síly a obrany mi pomohli tři Comely Unicorni, kteří mi i jinak dost pomohli. Duo barvu utvrdil silák Man-Eating Cyclop a tak jsem začal vyhledávat všechny červenobílé potvory a k tomu doplňovat čáry-máry. A balík byl na světě. Teď ještě nešetřit s manou a hurá na něééééé!
     Můj balíček, myslím, nebyl vůbec špatný, ale hráč, který s ním hrál (teda já) dělal fatální chyby typu: má Wall of Glow bránila útoku jen jedné malé černé potvory a druhého černého prcka jsem nechával procházet do sebe!!! Já osel! :-( Nebo jsem třeba zbytečně odstavil Claw Eaglea tím, že jsem dal do hry další potvoru. Měl jsem sice převahu nad soupeřem co do počtu, ale ne co do síly. Můj "flájink" by mohl klidně procházet přes pozemní potvůrky, ale takhle, chudák, jen čekal někde v hnízdě a nadával mi do debilů. Ale stalo se to i naopak jednou soupeřovi a já tím vyhrál hru.
     Mrzí mě jen, že jsme hráli pouze 5 kol a neutkali se s více hráči. Asi jsem moc zmlsaný našimi portalovými turnaji, kde hraje každý s každým. Je to snad tím, že je nás tak málo?
     Rozladění ale přišlo po 4. kole, kdy postupně asi 6 magicářů - aniž by droplo - odešlo na noční turnaj. Tím pádem by mohly být výsledky zkresleny díky levně nabytým bodům. Jak se to projeví při udělování bodíků do ZPL necháme na naší kompetentní Jury, viď, Zdeňo?

 

Závěr z Uherákonu?

     Přemýšlím, zda-li na příští Uherákon vůbec pojedu, neboť si tam připadám jako batole na škole! I když jsem myslím dost imunní proti opovrhujícím úšklebkům "starých" magikářů nad náma "chudáčkama" portalistama, tak mě ke štěstí stačí občas si posedět někde v putyce a zaportalovat v kruhu nás, nejbližších. Tyto bigamistické akce, kde se vždy najde pář ožralců, vypuzujících z huby paskvilské tóny, mě už vážně nelákají.

     Leda, že by příště toho řvoucího paviána už konečně někdo kopnul do vody....

 

Ríša Deep Revival